Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z letošního května je pro zachování písemné formy právního jednání vyžadované zákonem v případě e-mailové komunikace nutné zprávu podepsat elektronickým podpisem. Rozhodnutí ze dne 22. 5. 2019 vedené pod sp. zn. 26 Cdo 1230/2019 se týkalo (ne)dodržení zákonem vyžadované písemné formy námitek proti výpovědi z nájmu prostor sloužících k podnikání.
V posuzovaném případě chyběl v e-mailové zprávě, kterou mělo dojít k doručení námitek, jakýkoliv podpis odesílatele, jak vyplývá z rozhodnutí Městské soudu v Praze jako soudu odvolacího: „Z emailu, jímž mělo dojít k doručení námitek, není zřejmé, kdo je odeslal, když v emailu zcela absentuje podpis odesílatele, emailová adresa nadto neobsahuje jméno a příjmení osoby, ale toliko fantasijní označení abs-car.“
Nejvyšší soud ve svém navazujícím rozhodnutí mj. uvedl: „Námitky jsou právním jednáním, pro které je zákonem vyžadována písemná forma (§ 2314 o. z.), proto není důvodu posuzovat požadavky na zachování písemné formy u námitek odlišným způsobem, než jak je tomu u jiných právních jednání. Vznesla-li žalobkyně Námitky e-mailem ze dne 14. 6. 2016, který nebyl opatřen elektronickým podpisem, je závěr odvolacího soudu, že nedodržela písemnou formu Námitek, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.“
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud konstatoval potřebu elektronického podpisu e-mailové zprávy, aniž by blíže specifikoval, zda je třeba tzv. uznávaný elektronický podpis anebo prostý elektronický podpis, máme za nezbytné do ustálení judikatury k této otázce postupovat konzervativně a používat buď uznávaný elektronický podpis anebo písemnou formu v listinné podobě s vlastnoručním podpisem.